Daniel Agger bude navždy spjat s Brøndby IF

Agger1

Nedávno se celý fotbalový svět dozvěděl o překvapivém rozhodnutí Daniela Aggera ukončit svou profesionální kariéru fotbalisty. Ještě před tímto šokujícím krokem vyšel zajímavý článek o osudech dánského Vikinga a jeho milovaného klubu, který vám nyní přinášíme.

Ve fotbalovém světě, kde se každodenně uzavírají mnohamilionové kontrakty a každý lepší hráč se buď stává tváří značkového spodního prádla, nebo vytváří svůj vlastní luxusní produkt, ale existují i hráči, jež ještě tímto trendem nebyli pohlceni.

Nemám teď na mysli ani Stevena Gerrarda, ani Francesca Tottiho. Ano, mohli někde jinde vydělávat více peněz a vyhrávat více trofejí, ale když se jejich kariéry chýlí ke konci, stále budou vydělávat více peněz a vyhrávat více trofejí než většina souputníků. Budeme mluvit o hráči, který přinesl oběť ve prospěch svého milovaného klubu, Danielu Aggerovi.

V roce 2014 ve věku devětadvaceti let se Dán vzdává bojů o nejprestižnější trofeje a mezinárodní slávy a stěhuje se do svého mateřského celku Brøndby IF. Kodaňský klub před dvěma lety téměř zbankrotoval a lavíroval na hranici sestupu. Poslední vzpomínka na vítězství v nějaké soutěži se datuje do roku 2008. Od jeho odchodu v lednu 2006, se Brøndby postupně propadalo níže a níže. I přes ambiciozní podpisy bývalých opor Johana Elmandera a Thomase Kahlenberga, kteří spolu s Aggerem v sezóně 2004/2005 slavili double, byla jen pramalá šance na zisk jakékoliv trofeje během jeho dvouleté smlouvy s Yellow-Blues.

Daniel Agger to měl těžké během jeho dospívání v Hvidoru, předměstí Kodaně. Oblast domovského stánku Brøndby je notoricky známá díky etnické různorodosti, kriminalitě a vysoké nezaměstnanosti, ale na rozdíl od pár dalších, kteří se vyšvihli výše, jako bývalý dánský premiér Helle Thorning-Schmidt, Agger oblast neopustil, jakmile se mu naskytla příležitost.

Daniel začínal s fotbalem v místním týmu Rosenhoj BK. Malý klub se proslavil výchovou mnoha mladíků, kteří to dotáhli až do prvního týmu Brøndby. Mezi všemi vyčnívá Michael Krohn-Dehli. Působením v Rosenhoji kráčel ve stopách svého otce Knuda a bratra Johna. Navíc v celku hrál i bratranec Nicolaj, než přestoupil do Brøndby.

V roku 1996 a jedenácti letech přerostl Rosenhoj a jeho kroky se nemohly ubírat jiným směrem než do struktur Brøndby. To se stalo jen rok potom, co Yellow-Blues byli vyřazeni budoucím zaměstnavatelem tehdy nic netušícího mladíka, Liverpoolem FC, v poháru UEFA. V Dánsku nebylo lepšího mužstva než právě Brøndby IF. O pět let dříve se probili až do semifinále turnaje a ani v něm si nevedli špatně, ale jejich naděje na další postup soutěží utnul gól Rudiho Völlera dvě minuty před koncem základní hrací doby. Do dneška se žádný jiný dánský tým nedostál dále.

Po překonání následků neúspěšné investice, díky které málem klub zbankrotoval v roce 1992, Brøndby dominovalo tamní lize v druhé polovině devadesátých let. V letech 1996, 1997 a 1998 vyhráli tamní ligu a roku 1998 k tomu navíc přidali národní pohár. O rok později se kvalifikovali do Ligy mistrů. Rok 1998 se výrazně zapsal i do dějin dánské nejvyšší soutěže, kdy budoucí střelec Schalke 04 Ebbe Sand vsítil 28 branek, což zatím nikdo nepřekonal.

Za nepřeberným množstvím úspěchů stála vynikající práce s mládeží. Od dob Michaela Laudrupa, který jako první hráč klubu pronikl do prvního týmu dánské reprezentace po premiéře v roce 1992, se stala akademie Brøndby známou. Na Euru 1992, které tehdy Dáni slavně vyhráli, hráli čtyři hráči kodaňského celku a čtyři další v něm v minulosti působili, včetně Briana Laudrupa a Petera Schmeichela. Daniel Agger se tedy fotbalově vzdělával ve velmi úspěšném a konkurenčním prostředí.

I když strukturou Brøndby prošly hordy hvězd, nikdy neztratilo ze své pospolitostí, což je běžné především u menších klubů. Stovky lidí pracují pro klub jako dobrovolníci. Působí skoro ve všech oblastech, na které si vzpomenete. Starají se o bezpečnost. Poskytnou ubytování ve svých domech zahraničním hráčům, nebo trénují mládežnické celky. Není proto překvapením, že legendární Per Bjerregard, jež de facto postavil klub na nohy, jednou prohlásil, že klub vděčí za svou existenci právě dobrovolníkům.

Jelikož za klubem stojí uskupení dobrovolníků a nejoddanější fanoušci v Dánsku, není v Brøndby místo pro velké egoisty. Slogan klubů zní: “Supra Sociatatem Nemo”, což doslova znamená: “Nikdo není víc než komunita”, ale častěji naleznete překlad: “Nikdo není víc než klub”, což je heslo, které se opakuje všude, od šatny až po administrativní oddělení.

agger7

Daniel Agger měl na hřišti daleko do nejblyštivějšího drahokamu a byl s tím smířen. Při rozhovoru pro místní noviny Tipsbladet jednou řekl: “Jsou tu takoví, kteří chtějí mnohem víc než já, protože já hraji (fotbal) pro radost. Každým dalším rokem, který strávím v rezervním týmu, jsem s tím více smířen.”

V té době se mladému Aggerovi dostávalo nepříjemné pozornosti od trenérského štábu kvůli jeho sbírce žlutých a červených karet. Jednou když obdržel další červenou kartu, mu jeho kouč Tom Kohlert, mýtická persona mezi mládežnickými trenéry Brøndby, oznámil, že se bude muset s klubem rozloučit, pokud se neumí chovat.

Náctiletý obránce se vymykal svým vrstevníkům, kteří snili o zápasech v dresu Brøndby, což by jim zajistilo kariéru ve větším evropském celku. Když byl ještě chlapec, tak ho matka táhla na fotbalový stadion násilím, aby sledoval zápasy prvního týmu, a dokonce i dnes Agger nevyhledává duely v televizním programu. Kromě finále Ligy mistrů, nebo zápasů národního týmu nesleduje jiná střetnutí.

“Miloval jsem hraní fotbalu, ale bylo to vzdáleno od nejdůležitějších věcí v mém životě. Cítil jsem to tak až do mých devatenácti let.”, vysvětluje.

Pro Aggera je fotbal jen zábavou. Nicméně ne prostředkem, jaký očekával, nebo chtěl, k vydělávání peněz na živobytí. Místo toho snil o kariéře v armádě poté, co mu přítel jeho otce ukázal obrázky a povyprávěl historky z mise v Kosovu.

I když se mu v hlavě stále přehrával sen o práci v armádě, Kohlertovo varování si vzal k srdci a po několika dobrých výkonech za rezervní tým byl povolán do národního týmu do 20 let. Ještě téhož roku s ním Brøndby prodloužilo kontrakt. V roce 2004 se z něj stal profesionál na plný úvazek. Od té doby si dokázal získat i Kohlertovu podporu, což zřejmě později sehrálo podstatnou roli.

Během léta 2004, kdy byl Michael Laudrup v polovině svého čtyřletého působení na pozici trenéra v Brøndby, byl prodán švédský reprezentant Andreas Jakobsson do Southamptonu. Odcházející stoper byl nedílnou součástí obranných řad v ročníku, kdy to s týmem dotáhl na konečné druhé místo za úhlavní rivaly z FC Kodaň. Slavný dánský internacionál orodoval u vedení, aby přivedlo nějakou zkušenou náhradu. Nicméně krátce poté Laudrup změnil názor, když mu tehdy Kohlert slavně poradil: “Jakmile Daniel Agger odehraje deset utkání, nikdo si na Jakobssona nevzpomene.”

Neuběhlo ani deset zápasů a nikdo nepochyboval o talentu mladého stopera a ten se v týmu velmi rychle zabydlel. Vytvořil obrannou dvojici spolu se zkušeným kapitánem Perem Nielsenem. Se svými odbarvenými vlasy, tetováním a hip-hoperským stylem oblékání se ihned zařadil mezi oblíbence fanoušků, protože pocházel ze stejného prostředí jako oni.

Sezóna 2004/2005 se výrazně zapsala do dějin dánské kopané, jelikož Brøndby předvádělo možná nejkrásnější fotbal, jaký kdy byl k vidění na Jutském poloostrově a přilehlých ostrovech. Při tažení za doublem porazili doma FC Kodaň 5:0. Agger vsítil úvodní gól nezapomenutelnou hlavičkou.

Po selhání v kvalifikaci o Ligy mistrů v následujícím ročníku, se musel dánský šampión spokojit s účastí v poháru UEFA, avšak mladý stoper již přerostl tamní ligu. V lednu 2006 se vydal hledat štěstí do Liverpoolu, kde podepsal smlouvu na čtyři a půl roku a stal se tak nejdražším hráčem, který kdy opustil dánský klub. Nyní už bylo jisté, že jeho budoucnost nebude spojena s armádou.

Aggerův odchod také předznamenal pád Brøndby. Po sezóně odešel trenér Laudrup, elitní střelec Morten Skoubo, Johan Elmander a Thomas Kahlenberg, kteří hledali nové výzvy. Bývalý trenér Manchesteru United René Meulensteen selhal v přestavbě týmu po odlivu talentů. Tým dovedl třikrát na bronzovou pozici a vyhrál s ním národní pohár, ale bylo jasné, že každé kouzlo jednou vyprchá. Talisman v podobě výkonného ředitele Pera Bjerregaarda onemocněl a jeho schopnost správně se rozhodnout zmizela. Klub se několikrát spálil při posilování a jeho bankovní konto se pomalu tenčilo.

agger8

I když se Daniel Agger přestěhoval na novou adresu a čekalo na něj finále Ligy mistrů v roce 2007, nikdy neztratil kontakt se svým domovem. Zatímco jeho spoluhráči nakupovali megalomanské a exkluzivní nemovitosti po celém světě, Dán si spolu se svým strýcem pořídili hospůdku “Center Pubben” v rodném Hvidoru. Pub má daleko do luxusních míst, které byste si obvykle spojili s hráčem Premier League. Ve skutečnosti je to přesný opak, avšak omšelý vzhled a levné pivo perfektně sedí k místním a také k uvažování Daniela Aggera.

“Je to místo, které pro mne hodně znamená. Moje rodina sem přišla a já jsem zde prakticky vyrostl. Když jsem žil v Dánsku, byl jsem tam každý den. Pil jsem colu a hrál kulečník.”, sdělil po odkoupení nemovitosti.

Když pozorujete Aggera u baru, nijak se neliší od dalších mladých mužů, kteří se svými přítelkyněmi nakupují v nedaleké nákupní galerii, nebo od starých pracovníků, kteří začínají ráno několika rychlými pintami.

Po zakoupení a pozdějším prodeji dvou restauraci v Liverpoolu, se Dán pustil do dalšího dobrodružství v roce 2013. Opět se pustil jako fotbalista do velmi netradičního odvětví. Spolu se svým bratrem a starým kamarádem si založili firmu zabývající se kanalizacemi s názvem KloAgger, což vzniklo jako zkomolenina dánského slova pro kanalizaci “kloak” a jeho příjmení.

Mnoho lidí je zaneprázdněno tím, jak investují své peníze mimo Dánsko. Nyní máme někoho, kdo vydělává hodně peněz, avšak rozhodl se investovat v Dánsku, aby vytvořil pracovní místa. Daniel si mohl ponechat své peníze v zahraničí, kde jsou nižší daně, ale neudělal to. Myslím, že to o lecčems vypovídá.”, prohlásil po založení společnosti jeden z partnerů Rune Rasmussen.

I když Aggerovy záměry nemusí být tak ušlechtilé, jak je prezentuje Rasmussen, není pochyb o tom, že bývalý hráč Liverpoolu chce pomoci své komunitě, zvlášť když kanalizace nejsou typem podnikáním, na kterém by se dalo rychle zbohatnout. Po návratu do Brøndby se dokonce společnost KloAgger stala sponzorem celku a její jméno je k vidění při každém domácím zápase Žlutomodrých.

I přestože to jednu dobu vypadalo, že by Agger mohl ukončit svou kariéru na Merseyside, nezapomněl ani na svůj mateřský oddíl. Když klub čelil hrozbě bankrotu v roce 2013, nabídl se, že by odkoupil podíl v klubu, aby mu finančně pomohl. V té době také odmítl přijmout větším objem peněz, které mu celek dlužil.

“Brøndby hodně znamená, nejen pro hráče, ale i pro mnoho lidí. Je to velká organizace a mnohé spojuje. Můžete vidět, že stále hodně lidem na něm hodně záleží. Stále má svůj zvuk v celé zemi a zvlášť ve Vestegnenu (Pozn. pojmenování oblasti, kde leží Hvidor a Brøndby).”

To stejné léto, kdy Yellow-Blues bojovali o své přežití, Agger opět ukázal svou loajalitu tentokráte v Liverpoolu. Poté co velmi silná Barcelona přidala jednu z dalších trofejí pro vítěze La Ligy do své vitríny, ukázala právě na rodáka z Hvidoru jako náhradu za kapitána Carlesa Puyola, který se připravoval na svou poslední etapu v kariéře. Nicméně po rozhovoru s Brendanem Rodgersem se Agger přidal do exkluzivního klubu hráčů, jež dali katalánskému velkoklubu košem. Setrval na Ostrovech, kde se měl stát zástupcem kapitána. Během jeho osmiletého pobytu na Anfieldu po něm často pokukovaly větší kluby, ale pokaždé dal najevo, co pro něj znamená “YNWA”, což si také nechal vytetovat na své prsty.

agger2

I když Aggerova loajalita k LFC byla nezpochybnitelná, Rodgers nedodržel, co mu nasliboval, a po opakovaném vynechání ze základní sestavy bez jakéhokoliv rozumného vysvětlení, se Dán rozhodl opustit Liverpool během léta 2014. Opět se o něj údajně měla zajímat Barcelona stejně jako Arsenal, Neapol a mnoho dalších předních evropských klubů, ale on měl v hlavě jen jedinou destinaci.

“Chovám k tomuto klubu speciální vztah a to má pro mne větší váhu než peníze a materiální věci. Pravděpodobně jsem mohl podepsat s větším klubem a vydělat více peněz, ale to pro mne není důležité. Chci mít dobrý pocit z toho, co dělám a zároveň cítím, že své udělalo také to, kde se nyní nacházím.”

“Od té doby, co jsem opustil Brøndby, jsem vždy snil, že se jednou vrátím a zahraji si opět ve žlutém dresu. Je fantastické, že se to teď naplnilo.”, prozradil po svém oficiálním uvítání ve svém mateřském oddílu.

Již dříve téhož léta se k týmu přidal Johan Elmander poté, co opustil Norwich a rok dříve se do známého prostředí vrátil i Thomas Kahlenberg po čtyřech letech plných zklamání ve Wolfsburgu a hostování v TG Evian. S navrátivším triem mohli fanoušci opět pomýšlet na nejvyšší mety.

Na rozdíl od Kahlenberga a Elmandera se dánský internacionál nevrátil, protože neměl příliš na vybranou, ale jelikož pro něj bylo Brøndby jedinou přípustnou variantou.

Když Agger oznámil, že by rád opustil Liverpool, klub doufal ve vysoké odstupné za jeho odchod. Nicméně jakmile se vedení Reds dozvědělo, že pro zkušeného zadáka připadá v úvahu jen přesun do jeho bývalého celku, stálo před rozhodnutím, zda-li přistoupí na maximální možnou nabídku Brøndby ve výši 3 miliony eur, nebo si ho ponechají a budou mu i další rok vyplácet jeho nemalou mzdu. Nakonec se přestup uskutečnil a byl z toho jeden z nejvýhodnějších obchodů léta.

Když vše bylo stvrzeno, stal se Agger nejlepším a zároveň nejpopulárnějším hráčem, který si to namířil do Dánska od dob Bobbyho Moorea, jež odehrál za Herning Remad devět utkání v roce 1978. Minulý ročník dopomohl navrátilec Brøndby vyhrát jejich první medaile od roku 2011, když skončili na celkovém třetím místě. Po sezóně mu vyprší kontrakt a ještě nepadlo rozhodnutí o jeho budoucnosti (Pozn. překladatele článek byl vydán před jeho oznámením o konci kariéry.).

I přesto je Daniel Agger největší hvězdou v dánské nejvyšší soutěži stejně tak i v celé Skandinávii v této chvíli. Zůstává symbolem Yellow-Blues a není pochyb o tom, že při jeho pečlivém rozhodování o svém dalším osudu bude brát ohled i na Brøndby. Po tom všem však nikdo není víc než klub. Dokonce ani Daniel Agger ne.

Zdroj: These Football Times

Bleskové zprávy

Mané opět skóroval

Sadio Mané na Africkém poháru národů skóroval i ve druhém zápase, tentokrát proti Zimbabwe. Senegal zvítězil 2:0 a s předstihem si zajistil postup do čtvrtfinále.

Tiago Ilori do Readingu

Ilori přestoupil do Readingu. Portugalec se během tří a půl let v Liverpoolu představil v soutěžních zápasech pouze třikrát. Během svého působení v Anglii odešel hned na tři hostování - Granada, Bordeaux a Aston Villa.

Mané pomohl Senegalu

V prvním zápase na Africkém poháru národů Senegal porazil Tunisko 2:0. Úvodní trefu zaznamenal z penalty Sadio Mané.

Maguire odchází do Fleetwoodu

Fleetwood Town FC dnes oznámil, že zkompletoval příchod levého obránce Joea Maguireho z Liverpoolu. Mladík debutoval v prvním týmu loni proti Exeteru, ale další šanci už nedostal a hrál především za tým U23.

Hart se vrací z hostování

Samu Hartovi bylo předčasně ukončeno hostování v klubu League One, Port Vale FC, a vrací se zpět do LFC. Dvacetiletý levý obránce, či záložník nastoupil celkem k 16 duelům, ve kterých si připsal po jednom gólu a asistenci.

bannerpohyblivylfc 1